Když se Heidi Janků dostala s manželem Ivo Pavlíkem na Havaj, moc se jí zalíbily ibišky, z nichž tam mají živé ploty - a hlavně - jejich květy nosí zdejší dívky za uchem. Ibišky si oblíbila tolik, že si je pořídila i domů. Jeden se právě chystal vykvést, ale utrhnout květ nám bylo líto. Tak si pro fotografii na titulní stranu vzala květ jiný, a ještě k tomu dřevěný. Slušel jí ale víc, než ibišek mnohým havajskám dívkám. Ono doma znamená pro Heidi domek v jedné vesnici kousek za Prahou, ale moc si ho neužije. Stálé cestování po koncertech, hraní na prknech divadel a teď příprava nové desky zaberou tolik času, že na teplo domova ho příliš nezbývá.

Co nám na nové desce zazpíváte?
Protože jsem se ve dvaceti letech zaškatulkovala do role skákající holky, která líta po jevišti v kraťasech, a publikum mě tak stále vnímá, bude tam dost písniček, na které se bude dobře tancovat. Ale protože mi už těch dvacet není, najdete tam také pomalejší písničky. Není to velké umění, ale popík, který by měl lidi spíš pobavit. Asi tři starší písničky jsme navlékli do nového kabátu a myslím, že jim to docela pomohlo. Pár kousků, které jsme převzali, nejsou hity slýchávané denně v rozhlase a převzaté se vším všudy. Nakonec jsme přidali jednu písničku z nového muzikálu Sněhová královna, kde hraji titulní roli. Je to muzika, která se vymyká všemu, co tady zatím bylo.
Sněhová královna vás opět přivádí na jeviště. Jak se na něm cítíte?
Divadlo není jednoduché, protože v divadelní branži je dost zakotvených lidí a hezkých rolí není tolik. Já jsem se ovšem nevrhla do činohry, nýbrž do muzikálů, což mě baví a dostávám další příležitosti, což mě zase těší. Ale vybírám si, protože muzikál je dost široký pojem a někdo si myslí, že to je jenom převlečená opereta - já si představuji muzikál, kde jsou všekeré složky, tedy zpěv, tanec i mluvené slovo vyvážené. Když je tam legrace, tím lépe, protože jsem trochu kominda. Hraní se nedá odfláknout, nebaví mě jen zpívat, potřebuju mluvit. Zvlášť v pořadech, které dělám pro děti. Ráda s nimi mluvím i během písniček, komentuji je. Když jsem hrála v muzikálu Jeptišky, byla to také má velká herecká role, a myslím, i když to byla má první zkušenost s divadlem, že se to docela povedlo. Přišli se na mne podívat z Karlína - prý vědí, jak zpívám a že chtějí slyšet, jak mluvím, protože mě chtějí obsadit. Nakonec mě obsadili a v muzikálu Anděl s ďáblem v těle hraji jakoby exotickou princeznu, která se jemenuje Oruka Anuka Egu a mám tam jedinou větu - Šaman bango hur, a tu několikrát opakuji. Ale i na té jediné větě se dá zapracovat... V Jeptiškách jsem se setkala s herečkami, které mi chtěly opravdu pomoci, asi nejvíc Ivana Andrlová, ta mě péruje, pokud se týká mluvy, dodnes. Do Sněhové královny jsem šla proto, že muzika je opravdu pěkná a scénář napsal Ľubomír Feldek, který je snad poslední žijící básník, jak se o něm říká. Nedovedla jsem si představit Sněhovou královnu, klasickou pohádku pana Andersena, na jevišti (Divadla Jiřího Grossmana), ale díky Ľubomíru Feldekovi a muzice už ano. Hudbu napsal Varhan Bauer, nechává si říkat Varhan Orchestrovič Bauer, a je to v dobrém slova smyslu blázen. Taky jsem tam šla, protože kromě dvou dospělých ostatní role hrají děti.
Děti jsou teď často vaším publikem...
Poslední dobou se to vyvrbilo tak, že polovina mé profesionální činnosti se odehrává s dětmi. Hraji ráda pro méně dětí, abych se s nimi dostala do bližšího kontaktu. Hodně zpívám pro děti tělesně nebo duševně postižené. Zjistila jsem že ani ty, ani děti z dětských domovů nechtějí soucit, ale dobrou náladu, zvlášť postižené děti nechápou, co to soucit je, chtějí se bavit a já si zvykla s nimi jednat jako se sobě rovnými a to mají nejraději.
Na svých vystoupeních míváte zajímavé kostýmy. To vy sama?
Ano, nemám žádnou návrhářku, která by mě oblékala. Není to jednoduché, zvlášť pro televizi, na jevišti to vypadá třeba dobře, ale když vás zabere televizní kamera, může to dopadnout špatně. Vlastně jsem se stala návrhářkou z donucení. Za mlada nebyly peníze a tak jsem pro naši první kapelu ušila obleky. Hráli v tom celou sezonu, i když všechno nebylo dokonalé, třeba bubeníkovi jsem zapomněla udělat rozparek na kalhotách, ale zase to dobře vypadalo. Do divadla si samozřejmě sama nic navrhovat nemůžu, ale je pravdou, že v Karlíně mám roli, kde moc nemluvím, ale hodně se tam hýbu, původní kostým nebyl pro to vhodný, domluvili jsme se a mám jiný, dokonce velmi rajcovný, jak se na exotickou princeznu sluší. Dnes už si kostýmy nešiji, stroj mám schovaný ve skříni a jen když potřebuji něco doupravit, vytáhnu ho. Teď koupím látku, pošlu ji známé švadleně do Ostravy, s malůvkou, jak si představuji výsledek, a když tam mám cestu, domluvíme se na zkoušku a poštou mi přijde hotové dílo.
Jste výtvarně nadána, když si kostým kreslíte?
To ne, ostravská kamarádka má vždycky záchvaty smíchu, ale pozná, co si představuji a ještě to upřesníme po telefonu.
Jak odpočíváte? Cestováním?
Máme vypracovaný systém dovolených. Alespoň jednou v zimě se potřebuji dostat na lyže. Pak máme takovou brzkou letní dovolenou, začátkem června a jezdíme do Chorvatska. Nevychází to na víc, než na pět, šest dnů, ale jezdíme léta na stejné místo, jako na chatu. Jednou za tři, čtyři roky máme na to, abychom jeli někam dál a to už musí stát zato. Byli jsme dvakrát na Havajských ostrovech, to už je velká dálka, protože s přestupy to trvá čtyřiadvacet hodin. Ale když přijedete do té krásy, stojí zato tu cestu absolvovat. Loni jsme byli ve Francii na místech, kde jsme dříve asi půl roku bydleli, takže to bylo velmi nostalgické. Havaj a další podobné dovolené beru jako poznávací, protože když jste tak daleko, tam to tam chcete poznat. Když si půjčíte auto a objedete dva ostrovy, neodpočinete si, ale ty zážitky vám nikdo nevezme. Pokud to vyjde letos, chtěli bychom vyjet do New Yorku a objet muzikálová představení, abych měla představu, jak to dělají oni. Mám ráda dovolenou i třeba doma, když je okurková sezona a mohu si kdykoli lehnout na zahrádku, odpočívat když potřebuju, když si tělo řekne, že je unavené a chce se vyspat.

Luděk Motejlek, foto Štěpán Luťanský

aktualityterminyheidiaktivityrepertoardiskografievideofotkydoporucujikontakt